Okno jako prvek obvodového pláště je do stavby navrženo za jasně daných podmínek které se poté ověřují ve zkušebnách měřením nebo ověřovacími výpočty dle metodik platných předpisů. Navrhovatel normy tedy definuje jakési podmínky pro použití. Jedním z hlavních problémů rošení je vlhkost ve vazbě s teplotou okolí a předmětů. Předpokladem u starších staveb je , že vlhkost nesmí dlouhodobě přesáhnout hranici 60%, u novostaveb po vysušení a dostavbě by vlhkost neměla dlouhodobě přesáhnout 50% . Po dlouhodobém překročení těchto hodnot je prostor slušně řečeno nehygienický.  Přičemž platí, že čím menší je teplota v prostoru, a vyšší vlhkost - tím se zvyšuje pravděpodobnost vzniku rosného bodu. Dalšími faktory je izolační schopnost prvku - (rámu a křídla, skla a jeho distančního rámečku a v neposlední řadě i systém připojení výplně do stavby )

V praxi to tedy zjednodušeně znamená,že správným používáním prostoru (větráním) - bytu či domu a prvků do nich zabudovaných jako okna, dveře atd. by k jevu rošení nemělo dojít. Velkým problémem však ve stavbách bývá právě ono používání domu a prvků, jeho zabudování , montáž  a připojení do stavby. Problém se násobí hlavně ve starších stavbách v niž nebylo nikdy počítáno s takovou těsností oken, jaké dnes požadujeme . 

Jedním argumentem hygieniků je potřeba výmněny vzduchu v určitém množství za určitou dobu přepočítanou na prostor objektu. Protikladem pak jsou požadavky na úsporu tepla pro které opatření většinou děláme. Tohoto lze úspěšně docílit v nových stavbách systémy řízeného větrání a rekuperací či jinými regulačními prvky, ale ne bohužel oknem samotným. V praxi se samozřejmě takovéto požadavky z řad investorů dosti často objevují, avšak naplnit tyto požadavky s 100% funkčností během celého kalendářního roku je nemožné. Podotýkám, že spárová provzdušnost starých oken s kovotěsem bývá až 300% vyšší než u nových oken a dveří a to se týká plastu, dřeva , hliníku a jejich kombinací. Existují i pomocné úpravy na oknech některých výrobců, které se pokouší tento problém řešit, nikdy ho však neřeší na 100 %. Jedná se o úpravy na těsněních či systémy kanálků zajišťujicích trvalý přísun vzduchu bez potřeby obsluhy. Proč ani tyto systémy nepracují na 100 % ??? Důvodem jsou právě návrhové nebo okrajové podmínky v nichž je stavba a její prvky používána. Nežijeme bohužel v klimaticky stálých podmínkách a v celém ročním období se rozdíly teplot - to jsou ty návrhové a okrajové podmínky liší 40-60 stupňu celsia. Fyzika je tedy neúprosná, v závislosti na období se nám liší rychlost proudění vzduchu, tlaky větru v interiéru a exteriéru a okno, pokud by mnělo plnit funkci regulačního prvku by muselo umět tyto změny umět neustále vyhodnocovat a regulovat tak intenzitu větrání. Takové okno neznám :-))

Z tohoto vyplývá a je to ověřeno praxí, že k nejčastější příčině rosení je nesprávně větrání a tedy obsluha. Menší procento případů pokrývá důvody stavby či nevhodně zvoleného materiálu. Toto tvrzení se dá ověřit měřením ve stavbě pomocí vlhkoměru a dlouhodobějšího sledování ve spojení s dalšími přístroji jako kontaktní a prostorové teploměry. Upozorňuji , že měření musí probíhat u okna, či dveří a ne uprostřed místnosti. Důležitým opatřením při zabudování okna do stavby je připojení - do zdiva či dřevokonstrukce. Nepoužitím správného připojení pomocí systémových pásek . Tímto opatřením se dá výrazně snížít pravděpodobnost vzniku tzv. rosného bodu v místě ostění a napojení na stavbu a tím následně úspěšně čelit vzniku plísní a spor. S podivem i v dnešní době ovšem potkávám firmy, jenž při vyslovení pojmu přípojná spára neznale kulí oči nebo v lepším případě přiznávají, že pod tlakem cen to radši nenabízí. 

Na co se tedy při návrhu či výběru zaměřit  s ohledem na možnost potlačení vzniku rosného bodu ???

Každé okno po certifikaci definuje tzv. parametr Uw nebo Un  - pozor nezaměňovat s Uf, nebo Ug. Uw nebo Un  je koeficient prostupu tepla celým oknem. Uf je index rámu či křídla a Ug je index skla. Tyto indexy nás moc nezajímají, protože při návrhu okna či výplně projektant navrhuje na základě prostupu celou výplní v nichž už jsou ony dva indexy zahrnuty . Někdy prodejce uvádí záměrně jiný index se záměrem přesvědčit neznalého investora o lepších parametrech výplně - okna. Na základě indexu výplní a zdiva ( obvodového pláště ) jsou  pak dále vypočítávány tepelné ztráty objektů a navrhován efektivní systém vytápění. Takže zajímejme se u Uw případně Un

Dále se zajímejme o návrh řešení přípojné spáry. Jestli je vůbec navržen v cenové nabídce a jak. Ověřit si správnost lze na internetových odkazech v sekci Partneři nebo osobně u dodavatelů řešení. Systém osazení oken a dveří či jiných otvorových výplní bez použití tohoto řešení by v dnešní době neměl být vůbec používán !!!. Běžná je argumentace realizačních firem, které tvrdí, že je to cele ... na .... nic, protože se za tímto argumentem skrývá jen snaha o to zjednodušit si práci či rychleji vydělat. Bohužel v době , kdy se nám rozpadl systém vzdělávání na středním stupni ve stavebnictví je to běžná realita. Každý je zedník od narození, všichni rozumíme oknům, vždyť ono na tom nic není :-)). 

Diskuze zaměřující se na počet komor , či stavební hloubku jsou jen záchytnými problémy, které jsou už v předchozí problematice popsány. Nemají rozhodující parametry a jsou s největší pravděpodobností jen účelové. To samé platí pro termín jednostupňového či dvoustupňového uzávěru - tzv. středové těsnění versus dorazové.

Platným argumentem dále může být  výška polodrážky pro zasklení či tzv. nejnižší povrchové teploty na výplni, což je ale zase paradoxem jen v ČR. V okolních zemích se těmto dalším parametrům taková váha nepřikládá !!! Tyto parametry neovlivňují výsledné Uw nebo Un.

Otvorové výplně jsou dnes jako řada jiných oborů na diskutabilní výši a vědním vzestupu a jako v jiných oborech platí, že práce kvapná je prd platná a ne že vše co se třpytí musí být zlato. Nenechme se zlákat levnějšími nabídkami firem než učiníme rozhodnutí. Je potřeba vše pečlivě zvážit a objektivně porovnat a to většina běžných lidí  v této zemi bohužel neovládá a tím si přidělává problémy do budoucna.

Hodně zdaru při výběru a bezproblémové užívání Vám přeje Servis oken

Plochy rámů a křídel -  čistit neagresivními a neabrasivními prostředky - běžně postačí jarové mycí prostředky na rámy, křídla a sklo

Gumy jsou bezůdržbové - existují sice basámy, které umí prodloužit žiotnost 5-15 let, nejsou ale nikde dostupné - krom výrobců kteří dokážou ve své ceně prosadit balíček údržby

Kování  - nejdůležitější prvek okna - udržovat v čistotě a min 1x ročně promazat kluzné body dle návodu od výrobce. V případě škrtání ši špatného ovládání neprodleně volat servis. Předejdete tím poškození okna, kování a netěsnostem.